Pátek, říjen 14, 2011

Můžeme slavit?

Ladislav Bátora odchází z ministerstva školství. Pro odpůrce stávající vlny nahnědlého národovectví to ale rozhodně výhra není.

Bátora, kterému si česká média zvykla v rámci korektnosti říkat "kontroverzní úředník", se dobrovolně vzdal funkce vicekancléře ministra školství Dobeše. V pátek v poledne oznámil: "Ti, kdo volali po mém odchodu, mohou slavit." On sám už přitom v tuto chvíli musel vědět, že je tomu přesně naopak.

Muž, který svou zaprodanou minulostí i současnými výroky vzbuzoval v ultrakonzervativcích nadšené tetelení a v liberálech úzkost, jen splnil svou misi. Jeden z nejméně schopných ministrů jej na pokyn z Hradu vytáhl do veřejné, nevolené funkce. Zde se Bátora jen pouhými třemi větami stal národní celebritou. Pokud byste se na ulici zeptali téměř kohokoli, s jistotou definuje, kdo pan Bátora je.

Za to byl, jak se lidové říká, vykopnut výše a po pár týdnech odchází. Neodchází z pokynu ministra, který si uvědomil, že nemůže ve vysoké úřednické funkci držet extremistu (tak jak by se to s největší pravděpodobností stalo v jakékoli ze západních demokracií). Odchází z vlastní vůle a rozhodnutí, a podle svých slov chce být činný v politice. V té české politice, kde se v současnosti tolik cení xenofobní a homofobní výroky, v té politice, která chce ignorovat světové problémy a vyznává izolacionismus po ruském způsobu.

Úkol splněn, dostih začíná. Další kroky budou etablování členské základny nové strany (s názvem typu Právo a spravedlnost, Naše Česko atp.), destrukce Nečasovy vlády a vypsání předčasných voleb v roce 2013. A dej bože, ať se mýlím.

Pondělí, říjen 03, 2011

Cynismus na Centrum.cz

Babiččiny rady: Rakovinu nejlépe vypotit, vzít si v práci volno a co je úplně nejlepší - čaj s citronem a zázvorem! A hlavně nezapomenout na med. Uhh.... Zdroj: centrum.cz

Čtvrtek, září 29, 2011

Hlavne bydlet v novem!

Ja vam nevim. Jsou urcite i rozumni developeri, ale preci jen, nejsou klasicke cinzaky v zeleni lepsi tehle postmoderne archaicke kralikarny? Bohnice (jako fakt ctvrt, i kdyz k zblazneni to svy, zpusobem je taky).

Středa, září 28, 2011

Umeni, nebo politika?

Mam cim dal tim silnejsi pocit, ze se nase zeme riti do zahuby. Mozna proto, ze vymira valecna generace, zapominame na hruzy nacismu a fasizujici tendence zacinaji byt vnimany jako jakasi legitimni soucast politiky. V druhe rade to zacina povzbuzovat nacionalisty typu Daniela Landy v tom, ze jejich dlouho skryvany hnedy pretlak konecne muze ven pod plastikem jakesi kvazihusitske terminologie.

Prosim, nechodte na koncerty ktere jsou nepokrytou politickou kampani. Ultrakonzervativismus a jeho extremni odnoze jsou cestou kratkodobeho zisku a cesty do pekel.

TD


Čtvrtek, září 22, 2011

Kdo neskace neni Cech!

Regionalni fotbal ma evidentne kouzlo, ktere mi zatim bylo dukladne skryto. No co se da delat, asi pujdu fandit...


Čtvrtek, červen 16, 2011

Stávka jako životní styl

Každý, kdo dnes projížděl Prahou, jakoby se ocitl v jiném světě.

 Z naší metropole se stalo pulzující město, kde se nikdo nebal happeningu, ulice křižovali cyklisté, lidé chodili pěšky, a dokonce se na sebe usmívali. Cizinci měli štěstí, že často ve městě museli zůstat. Tenhle obraz Prahy totiž budou šířit doma. Obraz západní metropole.

Už jsem pár měst na světě projel. Byl jsem v Evropě, Asii, na západě, na východě. V zásadě se metropole dají rozdělit na ty, které jsou zasvěcené autům, a na ty, které patří lidem. Největší paradox jsem zatím zažil v Gruzii, kde byl uprostřed pěší zóny obří kruhový objezd. Asi každý si dokáže spočítat, mezi jaká města se řadí současná, nikoli dnešní, Praha.

Město, kde se hlavní dopravní tahy táhnou přímo prostředkem města. Metropole smradu, kde se jakákoli koalice nikdy nebyla schopna dohodnout na omezeni provozu v centru. Hlavní město, kde zeleň pravidelně ustupuje asfaltu a klid hluku, většinou v zájmu 'revitalizace'.

Vzpomeňme na dnešek s ulicemi plnými lidí (ne aut), až se budeme ptát, proč naše děti chtějí žít jinde. Uvědomme si, že právě klid a přívětivost města je prvním krokem k tolerantní společnosti, univerzitám s kvalitními vědci i firmám s nadšenými zaměstnanci. Je to pilíř ekonomiky.

Ještě to bude chvíli trvat. Přeci jen, kdo by chtěl žít kdekoli v zemi, jejíž prezident je nejčastěji vidět na otvíračkach továren Phillip Morris a křtech obřích rypadel.